Modlitebna – Dvorská

Architektonická studie 2023

Modlitebna a byt kazatele.

Urbanistické řešení
Ulice Dvorská je historická spojnice mezi Žďárským zámkem a hospodářským dvorem „Lirou“. Oba historické komplexy vzdálené vzdušnou čarou cca 300 m od sebe dělí řeka Sázava s Bránským rybníkem. V prostoru mezi nimi je neorganizovaná roztroušená zástavba rodinných domů drobného měřítka bez jasné regulace vycházející z historické stopy přirozeně rostlých původních chalup. Většina historických budov v ulici byla již stržena a nahrazena zástavbou novou, případně byly domy zcela přestavěny. V části před řekou zástavba nemá uliční čáru, přičemž profil ulice je držen pouze oplocením pozemků. Ulice za řekou a kamenným mostem směrem k Liře je zastavěna pouze z jedné strany (severní) a více přiléhá k ulici. Zástavbu uzavírá lokalita Nový Dvůr, kde je několik novějších domů založených na pravidelném rastru předem naplánovaných pozemků. Ulice dále přechází do zpevněné cesty a pokračuje dále do volné krajiny.

Nová budova modlitebny je tvořena dvěma navzájem propojenými hmotami. Větší hmota přiléhající k ulici Dvorská je z velké části navržena v půdorysné stopě původní stavby. Menší budova bytu kazatele je odsazena od ulice do zahrady. Obě části jsou propojeny přístřeším kryté zahradní promenády – verandy. Měřítko stavby vychází z kontextu okolní zástavby, budova je jednopodlažní s plochou střechou.
Zvolená koncepce budovy si svoji strohostí udržuje odstup od rozmanitého výrazu okolních budov a přináší do prostoru čistotu architektonické formy. Plochá střecha v kontrastu okolních sedlových střech rodinných domů jasně ukazuje na rozdílnou funkční náplň budovy.
Větší hmota směrem do ulice je vlastní budova modlitebny se sálem a s prostory pro život a setkávaní komunity. Menší budova v zahradě je byt kazatele.

Architektonické řešení
Budova modlitebny zachovává okolní měřítko, ve svém výrazu se však od okolních staveb odlišuje. Strohý kultivovaný vzhled modlitebny v pelmel okolních staveb rodinných domů přináší do území novou kvalitu. Základním výrazovým prostředkem je zde pohledový beton, který je kromě nosné konstrukce použit i jako materiál definující celkový charakter stavby. Budova má dva základní pohledy. První směrem do ulice Dvorská a druhý směrem do zahrady. Strohá betonová fasáda bez oken je směrem do ulice Dvorská proniknuta pouze proskleným hlavní vstupem s předsazenou rampou a schodištěm. Plná stěna bez oken je pomyslnou hranicí mezi rušným, světským životem ulice a usebráním, kontemplací uvnitř budovy. V protiváze k uliční neprodyšné části se budova otevírá do zahrady, chráněného soukromého prostoru společenského života a aktivit sboru.

Výrazným prvkem budovy je při pohledech z ulice perforovaná stupňovitá hmota zastropení hlavního sálu. Plastická perforace je provedena z prefabrikovaných betonových dílců. Motiv diagonální mřížky odlehčuje převýšenou stupňovitou hmotu sálu ve vztahu k plné betonové podnoži. Vnitřní prostorová koncepce sálu je založena na práci se světlem. Významné je křížem členěné okno nad podiem na jihovýchodní straně budovy. Předsazená fasáda před ním tvoří okenici, která perforací pronikání přímého světla usměrňuje. Nepřímé světlo proniká do sálu i třemi střešními stupni od severozápadu. Směrem od vstupu k podiu prostor výškově graduje.

Byt kazatele je provozně oddělenou civilní částí zapojenou do organismu modlitebny, se kterou tvoří ucelený soubor a sdílí zahradu. Byt je dvoupodlažní. Hlavní obytný prostor je v přízemí orientován do zahrady. V druhém nadzemním podlaží jsou ložnice. Civilní je i materiálové pojetí. Fasáda není betonová, ale je omítnuta světlou minerální omítkou. Propojujícími elementy s modlitebnou jsou shodná hliníková okna a betonová pergola, která hmotově navazuje na přestřešení verandy.

spolupráce: Ing. arch. Filip Vlach

vizualizace: Jan Zeman